V Siem Reap existuje možnost pronajmout si obyčejné jízdní kolo, na kterém můžete jezdit po celém městě, do blízkého okolí, ale i do nedalekých angkorských chrámů, včetně slavného Angkor Watu. Tato forma tzv. ECO turistiky vypadá velmi lákavě. Procvičíte si fyzičku, projedete se v přírodě a ještě ušetříte spoustu zlaťáků za taxík. Další výhodou je nezávislost na řidiči tuk-tuku, nebo auta. Cena půjčovného na celý den včetně vody a mapy Angkoru začíná již na neuvěřitelném…
1 USD
.
.
Když si tak ležíte v klimatizovaném hotelovém pokoji, zdá se Vám vše logické a perfektní. Bohužel pouze do momentu, než se do tohoto dobrodružství zcela lehkovážně vrhnete. Osobně jsem si tuto luxusní zkušenost dopřál jen jednou v životě.
Již u kontroly vstupenek do areálu jsem se chtěl zcela vyčerpán vrátit. Na kole jsem neseděl již řadu let a zdejší ,,kambodžská ukrajina“ vyžaduje na posun vpřed přibližně 5x více energie než průměrné evropské kolo. Prostě na normálním kole šlápnete na pedál a jedete. Na téhle hajtře šlápnete na pedál a okamžitě musíte znovu nebo se kolo okamžitě zastaví, ztratíte rovnováhu a spadnete do všudypřítomného nánosu prachu u okraje cesty.
Zatímco jsem si vesele kolaboval a proklínal dementní myšlenku, jak se krásně projedu za jeden dolar po Angkoru, ozvala se rána připomínající výstřel z pistole. Nejprve jsem si myslel, že mne někdo pozoruje, jak se trápím, a udělil mi ránu z milosti, ale tolik štěstí jsem zase neměl…
.
.
Nakonec se ukázalo, že po dvaceti kilometrech (převážně na přímém slunci), jsem nezačal kolabovat jen já, ale i duše v zadním kole. U vodní nádrže Sra Srang to už nevydržela a praskla i s pláštěm. Přiznám se, že v tu chvíli bych to kolo nejraději zahodil do vody, sedl si do klimatizované restaurace a po snížení tělesné teploty na původních 35 stupňů, si v naprostém klidu zavolal taxi zpět. Nakonec jsem se ovládl a ušel ještě 2 km do servisu, kde mi vše za pouhých 8 USD vyměnili.
.
.
Po profesionální opravě jsem se rozhodl neriskovat kolaps vlastní duše, ukončil jsem své trápení a zamířil zpět na hotel. Cestou jsem si několikrát pohrával s myšlenkou, že si stopnu tuk-tuk a nechám nás (mne i věrnou „ukrajinu“) odvézt. Na nějaké památky jsem dnes neměl ani pomyšlení. Nakonec jsem to sice přežil, ale bylo to jen tak tak. Moje přehřáté tělo potřebovalo hodinu studené sprchy a namožené svaly masáž a třídenní klid na lůžku.
Z vlastní zkušenosti Vám tedy kolo vřele nedoporučuji.
Prohlídky památek jsou již samy o sobě fyzicky náročné a jízda na starém kole v tropickém klimatu je natolik únavná že již nezbývají síly na prohlídku a někdy ani na bezpečný návrat…
Poučení?
Na kole do Angkoru nepojedu ani zadarmo,
natož za dolar
Dodatek:
Pokud vládnete nadlidskou silou a houževnatostí, chcete ušetřit, nebo jen zažít dobrodružství, pak si tento dolarový zážitek samozřejmě dopřejte. Jestliže si mne zároveň najmete jako průvodce, pak pojedu samozřejmě s Vámi, ale jedině na motorce…
U vodní nádrže Sra Srang to už nevydržela a praskla i s pláštěm…..se to u sra srangu po*ralo ))))) . tiez som mal velke oci ze by sa dalo pocas navstevy celeho angkoru aj pobyciklovat. Na to som rychlo zabudol ked som prvy vecer okusil kambodzsku klimu. a to som prisiel uz aklimatizovany z thajska taxikom a z kambo hranice tiez az do angkor dalsim taxikom alebo skor sukromny vodic co si zarabal..lebo trmacat sa 6 hodin starym autobusom v lejaku po hrbolatej ceste.. potom na druhy den rano som zvolil prenajom tuk tuk z vodicom na 3 dni ktory ma vozil po celom angkore a aj v meste vecer+priplatok.(to som vyuzil len raz). byciklom sa to proste neda lebo ho stale niekde musite zamykat a vracat sa k nemu. takto ma tuk tukar vzdy vylozil a potom nalozil pri kazdom „chrame“ alebo na inej strane… za 3 dni som toho s nim naozaj obehal vela. poznal to tam))
videl som po ceste z tuk tuku ako sa potacaju na bycikloch a peso popri ceste anglosasky vyzerajuci ludia. a ked sedeli vecer v bare tak to aj bolo citit. vacsina z nich sa co najviac snazi usetrit na chramoch a atrakciach aby bolo vecer za co oslavovat. samozrejme pre takych „budget“ cestovatelov co sa chvalia hlavne dlzkou pobytu v asean krajinach je 1dolar bike skvela alternativa)). ale bavil som sa a videl som par takych co tam ziju dlhodobo, ty si dali poslat postou normalny novy bike(nejaky dobry cesta/cross bike) a s takym by som si to tam vedel predstavit.. v tom teple ale treba ratat s tym ze sa guma viac opotrebuva. a na prehliadky chramov si ho niekde musite odlozit..zakazdym.. to by som nerobil z nejakym inym bikom nez je ten za 1 usd)) podla mna ani nema vacsiu cenu ako ten 1 dolar)))
autor ma pravdu , bycikel je tam uplne nevyhodny pre vacsinu cestovatelov. zdravotne riziko . a aj sanca ze vas niekto sejme a nasledne problemy .to nestoji za to. mozno pre ludi co tam ziju dlhsie ako 3-6 mesiacov.. ale v tom teple vas to prejde