Thajský Nový rok – Svátek Songkran

Pokud v Thajsku pobýváte mezi 13. a 16. dubnem, pak  byste se měli připravit na Songkran a tedy na fakt, že budete od hlavy po paty v tyto dny mokří. Datum tohoto thajského svátku se původně řídil lunárním kalendářem, ale nyní je pevný a je stanoven každoročně na dny od 13. do 16. dubna. Pokud některý z těchto dní spadá na víkend, je tento víkendový den nahrazen z ihned následujícího pracovního dne, který je pak stanoven dnem nepracovním.

.

.

Songkran je oslava thajského Nového roku, kterým skutečně začínal nový kalendářní rok, a to až do roku 1888. Od toho roku se upustilo od lunárního kalendáře a až do roku 1940 byl stanoven 1. duben jako první den nového roku. Od té doby byl i Thajskem převzat mezinárodní kalendář, takže i v Thajsku nyní kalendářní rok začíná 1. ledna. I když co se letopočtu týče, léta se v Thajsku počítají ne od narození Krista, ale od Buddhově odchodu do nirvány (úmrtí), který byl o 543 let dříve před Kristem.

Letošní rok 2016 je tedy v Thajsku již rokem 2559. Od roku 1940 je tedy tradiční thajský rok oslavován jen jako národní svátek, který je však zřejmě nejdůležitějším ze všech národních svátků.

.

.

Svátek Songkran

je svátkem, kdy končí staré a začíná nové – začíná nový život – a je to samozřejmě buddhistický svátek, kdy je čas vzdát úctu posvátným zobrazením Buddhy a starším lidem. Songkran je čas navštívit příbuzné a uctít politím vodou starší členy, popřípadě i sousedy nebo blízké mnichy.

.

.

Tradiční způsob uctění Buddhy a starších lidí spočíval v rituálu pokropení několika kapkami vody na tělo uctívaného či uctívané zobrazení Buddhy. Voda totiž symbolizuje očištění. Ale možná i proto, že čas Songkranu spadá na nejteplejší roční období (na některých místech Thajska je i přes 40ºC), se z tohoto tradičního způsobu zrodil rituál chrlení vody na cokoliv a kohokoliv a téměř kdekoliv.

.

.

Thajci obklopí ulice a silnice se sudy s vodou, v rukách vodní pistole či zahradní hadice chrlící nekonečné proudy vody na projíždějící motorky a auta či kolemjdoucí. Takže se připravte na to, že během Songkranu budete úplně promáčení a nic vás toho neubrání, leda že by jste zůstali sedět celý den v pokoji, což může být tři dny, ale někde i dní šest jako např. v Chiang Mai nebo Pattaye, což by asi moc velká zábava nebyla. A myslím, že by byla i škoda připravit se o tuto, pro nás neobvyklou, zábavu.

Každopádně v hotelu či doma ponechte vše, co by nemělo přijít do styku s vodou – např. cestovní pas, mobilní telefon, kamery či foťáky (nebo si na ně můžete zakoupit vodotěsné obaly).

.

.

Peníze či peněženky

doporučuji ukrýt minimálně do plastikového sáčku nebo si kupte vodotěsné plastové pouzdro na peníze na krk. Pak ještě můžete v některém z místních obchodů pořídit vodní pistole, kelímky či jiné zbraně a můžete takto vyzbrojeni vyrazit do vodního boje. Jakákoliv ze skupin vodních bojovníků při silnici či na ulici vás ráda mezi sebe přijme jako další posilu k boji.

Nedivte se také, když vám někdo pomaže tělo či obličej bílým pudrem, který se s vodou změní v bílou kaši. Je to totiž opět jeden z tradičních způsobů buddhistického uctívání. Jen dávejte pozor, aby se vám nedostal do očí. Některé skupiny také přidávají do svých sudů s vodou velké kusy ledu a následná sprcha touto vodou je docela mrazivý šok. Se západem slunce pak boje pomalu ustanou, lidé jdou domů se vysprchovat a převléknout do suchého.

.

.

Určitě už pak nikoho nepolévejte jak se setmí, protože by to nemuselo mít dobrou odezvu. Také mějte na paměti, že období Songkranu je zřejmě nejnebezpečnější období v roce, kdy se na silnicích během vodních hrátek zraní či zemře stovky lidí. Takže buďte opatrní a ohleduplní nejen k sobě, ale i k druhým. Jak se říká, „všeho s mírou“ a u Songkranu to platí dvojnásob.

.

https://www.youtube.com/watch?v=x1iIOFN_v1A

.

Jako doplněk následuje článek PhDr. Petra Šulce

SONGKRÁN

Že se v Thajském království celý národ každoročně v dubnu na tři dny jaksi docela poblázní, že se všichni polévají navzájem o překot ledovou vodou a že je přitom spousta legrace se všeobecně ví. Thajci slaví svůj proslulý ,,Songkrán – Nový rok”.

Dokonce i nemálo turistů se kvůli této taškařici do Thajska vydává. Opravdu si to užívají. Dost pravděpodobně si v tom rumrajchu nejsou vůbec vědomi proč se to všeobecné poněkud divoké divadlo vůbec vlastně odehrává, co za tím je.

Dávno v hluboké minulosti, když ještě obcoval s Matkou přírodou a s hvězdnou oblohou obecný lid a ne pouze přírodovědci, vznikla legenda o božstvu Kabin Brahmovi, který v sázce prohrál svoji hlavu. Nebyla to jen tak nějaká obyčejná božská hlava. Byla tak rozžhavená z neustálých meditací, že nesměla spadnout na Zemi, neboť by jí sežehla na uhel. Nemohla však spočinout ani na nebesích, to by svým žárem vysušila všechnu nebeskou vláhu tak, že by už dolů na zem nedopadla nikdy ani kapka.

Na štěstí pro lidstvo si moudrý bůh věděl rady. Pověřil svých sedm andělských dcerušek, aby si tatínkovu žárem sálající hlavu podávali mezi sebou střídavě každý rok a udržovali ji tak ve věčném koloběhu mezi nebem a zemí na dráze kolem posvátné hory Mont Meru ležící ve středu světa. Té z Kabin Brahmových dcer, na kterou přišla řada, příslušel vždy po celý nový rok titul Náng Songkrán – princezna Songkrán.

Tato krásná solární mytologie

poukazuje na souvislost mezi každoročními dubnovými oslavami s návratem Slunce, s jeho průchodem jarním bodem. Slovo Songkrán má prapůvod v sanskrtském ,,sakranti”. To lze volně přeložit asi jako ,,přechod k něčemu novému, lepšímu, dobrá změna” a používalo se pro přechod Slunce z jednoho měsíce astrologického kalendáře do druhého. Ve starém hinduistickém pojetí to byl přechod do znamení Kozoroha, v Siamu se tradičně slavil přechod Slunce do znamení Berana. Vstup do nové zemědělské sezony, do nových dešťů, do prací na nové úrodě, začátek nového života

Proto datum Songkránu přirozeně nebylo pevné, slavívalo se mezi 21.březnem a 20.dubnem podle solárního kalendáře. V Siamu a dalších zemích si tento nejvýznamnější animistický (my bychom v Evropě řekli pohanský) svátek přisvojili buddhisté. Přestože se řada thajských buddhistických svátků doposud řídí astrologickým lunárním kalendářem, kalendářní tradice v případě Songkránu byla opuštěna, když pro něj bylo z praktických důvodů ustaveno pevné datum.

Nejprve na den výročí založení hlavního města a nástupu královské dynastie Džakrí (Chakri) na trůn, tedy na 6.dubna. Později, z ,,ještě praktičtějších důvodů” na začátek měsíce, tedy na 1.dubna. Songkránem však tehdy stále ještě začínal nový rok thajského národního kalendáře. To se změnilo na přelomu roků 1940 a 1941, kdy se přesunul začátek roku na den nového státního svátku, na 1.ledna mezinárodního gregoriánského kalendáře. Songkrán se slaví oficiálně 13. až 15.dubna.

Čas se nedá zastavit,

vše se mění. Nejen začátky roku a data státních svátků. I jejich obsah. Zdá se, že po staletí v Siamu vládla Songkránu hlavně tradice, dnes však zábava.

Jednotlivé dny Songkránu mívaly pevný řád. První den se uklízely a zdobily příbytky, zbavovaly se všeho starého a nečistého (není bez zajímavosti, že v Kambodže se tento první den Čnam thmej – kambodžského Nového roku – jmenuje Mahá Songkrán).

Druhý den siamské hospodyňky připravovaly pokrmy pro mnichy na den třetí. To se pak chodilo do buddhistických svatyň. Předat obětiny a dary. Pokropit sošky Buddhy vodou, postavit malé a nazdobené stúpy z písku přineseného do chrámu náhradou za ten, který během celého minulého roku odnesli návštěvníci na svých sandálech při odchodu. Ptákům v klecích a rybám v nádobách přináležel dar svobody.

Obřady pak vrcholily návštěvou rodičů a prarodičů, jim potomci také pokropili ruce vodou a popřáli jim tak štěstí do nového období a vyžádali si od nich pro budoucnost požehnání. Úctu bylo třeba prokázat zemřelým předkům. Samozřejmě v Siamu nemohly chybět ani veselice, tanec, zpěv, průvody, rachejtle a ohňostroje, soutěže královen krásy Songkránu.

Dnešní vodní bitvy měly předchůdce spíš ve zdvořilém pokrápění vodou, někdy s troškou pudru. Pro štěstí. A kvůli omlazení. Nepřipomíná to trochu naše Velikonoce? Oslavy jarního slunovratu. Polévačka a pomlázky pro omlazení. Mimochodem: Výraz pro Velikonoce v latině, v řečtině nebo v hebrejštině také znamená ,,přejití, průchod, přechod”.

PhDr. Petr Šulc

.

https://www.youtube.com/watch?v=lq0VdSXZ7Q4

Odkazy:

• Slavnost Loy Krathong – ลอยกระทง
• Vesak – Buddhistický svátek v Kambodže a Thajsku
• Khao Phrabath – Cesta k posvátnému kameni
• Thajští Arahaté
• Buddha na každý den
• wendi – průvodce Thajskem a Kambodžou